Ing., Arch.

Narozen 13. prosince 1936 v Rohatci, okres Hodonín.

V roce 1952 přijat na Uměleckoprůmyslovou školu v Uherském Hradišti, nenastoupil však a zvolil cestu přes architekturu. Nejdříve absolvoval SPŠ stavební ve Zlíně a pak v l. 1956-62 Fakultu architektury ČVUT v Praze – profesoři Černý, Čermák, Stefan, výtvarná studia u profesorů Žaluda, Severy, Podhájského. Už během studií vážné odbočení k fotografii – od r. 1959 (první fotografie v Literárních novinách) publikace mnoha fotografií v československých, českých i zahraničních médiích. Externí studium na FAMU (obor kamera, prof. Šmok, Landisch). Oscilace mezi architekturou, fotografií, malbou. Zaměstnán v ÚHA Praha, ÚHA Plzeň, Architektonické službě Praha. V roce 1969 práce v ateliéru W. Schwagenscheidta – T. Sittmanna ve Frankfurtu n. Mohanem.  V l. 1985-91 ředitel Galerie Jaroslava Fragnera v Praze, zvláště v této době práce v oboru výstavnictví – scénáře, architektonické a výtvarné řešení celé řady výstav, dále užitá grafika, plakáty, katalogy.

Po r. 1980 výrazný návrat k malířské tvorbě, od poloviny 90. let prezentace na výstavách. Asi 15 samostatných výstav, především šlo o expozice v Plzni (Galerie Evropského domu, SVK, Esprit, Copy General, Divadlo Čas), v Rokycanech (Muzeum Dr. Bohuslava Horáka), dále v Galerii města Žlutice a v Galerii ve věži v Plané u Mariánských Lázní. I v oblasti kresby a malby zisk několika cen, např. Cena Masarykovy akademie umění či Cena Rudolfa II. Podstatná část malířské tvorby je zaměřena na architekturu, zvláště tu historickou, a tak i většina výstav představovala urbanizovanou krajinu, tématicky vybočovala expozice „Homage – pocta umělcům 20. století“ (Metamorfózy ženy) či Galerie Švamberků.

Činný i jako komentátor a kritik uměleckého dění v denním i periodickém tisku, recenze. Závažné uměleckohistorické a kritické práce především ke gotickému umění (např. ke slohu krásných Madon, Švamberskému Navštívení, dílu Mistra Theodorika, Hanse Raphona), t.zv. Opočenské desce (první vyslovené a publikované odmítnutí autorství H. Bosche), oprava historie hradu Krašova a tvrzí Krašova a Krašovic, další širší i dílčí studie např. k životu a dílu V. Hollara, A. Chittussiho, V. Brožíka, A. Bubáka, H. Ullika, Julie Malovcové z Malovic. Zpracování historie zobrazování Prahy a Plzně. Sestavení genealogie pánů ze Švamberka, Krušinů, Lehomských, Rožmberků, Löwensteinů a následné zpracování portrétních galerií, především Švamberků, Götzenů a Löwensteinů, což představuje svébytnou část malířské tvorby.

Pokračování v psaní odborných a tématických článků – a tu a tam i v jejich publikování. Ovšem ochota žab sedících na prameni publikovat i nepatrně odlišný názor od jejich zavedeného je nulová, natož jde-li o změny zásadní. Například, jde-li o určení historie i autorství obrazu P. Marie Klasové z Boru u Tachova (dnes NG). Jednou z posledních prací byl článek v Genealogických a heraldických listech 2/2020, pojednávající o panských sídlech v Eppanu v Jižních Tyrolích, doplněný o obrazy těchto sídel. Článek vzbudil pozornost v Jižních Tyrolích i v Bavorsku a zájem o putovní výstavu obrazů po jihotyrolských hradech. Práce přerušila pandemie a tak byly zatím publikovány obrazy i obsáhlý curriculum vitae.